2007 - Mezivládní panel pro změny klimatu

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, anglicky Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN - Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN rezolucí 43/53. Posláním IPCC je je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků. Předsedou IPCC je v současnosti Rajendra K. Pachauri.

Tisice vědců a dalších odborníků přispívá (na dobrovolné bázi, aniž by je IPCC platila) autorstvím a recenzemi ke vzniku jednotlivých zpráv, které jsou poté recenzovány zástupci vlád členských zemí IPCC. V případě "Shrnutí pro politické představitele" je výsledný text schvalován řádek po řádku konsenzem všech přítomných zástupců členských zemí, kterých bývá pravidelně více než 120.

IPCC neprovádí žádný originální výzkum, nemonitoruje samotné klima a jiné přírodní fenomény, které s klimatem souvisí. Činnost IPCC spočívá v publikování speciálních zpráv pro implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, což je mezinárodní dohoda, která uznává možnost nepříznivého dopadu klimatických změn. Rámcová úmluva OSN nakonec vedla k přijetí Kjótského protokolu. IPCC zakládá své posouzení hlavně na přezkoumané a publikované vědecké literatuře. Panel je otevřen pro všechny členské státy Světové meteorologické organizace a UNEP.

IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn, vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. Vlády pomalu realizují tyto rady. V prosinci 2007 získal v Oslo za svou práci Nobelovu cenu míru spolu s bývalým viceprezidentem Spojených států amerických Al Gorem.