Liou Siao-po (čínsky: 劉曉波, pchin-jin: Liú Xiǎobō) * 28. prosince 1955) je čínský literární kritik a disident, který je v současnosti politicky vězněn. V roce 2010 získal Nobelovu cenu míru.
Poprvé na sebe upozornil v 80. letech 20. století radikálně formulovanými studiemi o vztahu k tradici a kritikou na adresu svých současníků – spisovatelů, literárních kritiků a kolegů v akademickém světě. Jeho mnohdy ostře formulovaná vystoupení si však zároveň získávala respekt intelektuální poctivostí a upřímnou snahou do důsledků promyslet zkušenost politických kampaní 50. let a Kulturní revoluce a vyvodit z nich důsledky pro další směřování intelektuálních snah moderní Číny. Vedle časopisecky publikovaných polemik zároveň v 80. letech napsal monografii o klasické evropské filosofii.
Na jaře 1989, v době, kdy začalo protestní hnutí na náměstí Tchien-an-men, byl na studijním pobytu v USA. Vrátil se do Číny a aktivně se zapojil do protestů. Nakonec byl mezi posledními, kdo na náměstí zůstali, a pomáhal odvést zbytky protestujících do bezpečí. Po masakru na náměstí Tchien-an-men byl poprvé vězněn.
Po návratu na svobodu začal publikovat své články v zahraničí. Stal se spoluzakladatelem Nezávislého centra čínského PEN klubu, jehož je čestným prezidentem.
V roce 2008 se stal jedním ze spoluautorů a prvních signatářů Charty 2008. Dva dny před zveřejněním Charty byl Liou zatčen a držen na neznámém místě. Po roce, v prosinci 2009, se v Pekingu konal soud a 25. prosince byl Liou Siao-po poslán na 11 let do vězení za "podněcování k podvracení státní moci".
Uvěznění Liou Siao-poa vyvolalo ve světě desítky nesouhlasných reakcí. Dne 11. února 2010 bylo zamítnuto Liou Siao-poovo odvolání proti rozsudku. Dne 8. října 2010 se Liou Siao-po stal přes protesty čínské vlády laureátem Nobelovy ceny míru. Dne 10. prosince 2010 proběhl slavnostní ceremoniál předání Nobelovy ceny míru. Laureátovi ani jeho blízkým nebylo čínskými úřady povoleno cenu osobně převzít.
Čtyřiapadesátiletý spisovatel a literární kritik Liou Siao-po patří k nejpřednějším čínským bojovníkům za lidská práva. Angažoval se v prodemokratickém hnutí v roce 1989 a je jedním z duchovních otců Charty 08, v níž se několik set čínských osobností předloni vyslovilo pro zlepšení lidských práv v Číně. Jako inspirace posloužila aktivistům československá Charta 77. Ještě před zveřejněním jejího obsahu byl však Liou zatčen a za podvracení státu loni odsouzen k jedenácti letům vězení.
Letošní nositel Nobelovy ceny za mír se narodil 28. prosince 1955 ve městě Čchang-čchun na severozápadě Číny. V roce 1984 absolvoval magisterské studium literatury na univerzitě v Pekingu, na stejné škole získal o čtyři roky později doktorát. Během studia pobýval na univerzitách v USA a Norsku.
Sílící demokratizační hnutí v Číně v roce 1989 donutilo Lioua vrátit se do vlasti, kde se ihned zapojil do organizování studentských protestů. Za svou činnost byl zatčen a odsouzen k téměř dvouletému odnětí svobody. Po propuštění vyučoval na univerzitě literaturu, zanedlouho mu ale byla výuka zakázána. Kritika čínského systému vlády jedné strany vynesla Liouovi v letech 1996 až 1999 druhý pobyt ve vězení, tentokrát v převýchovném pracovním táboře. Oženil se zde s názorově spřízněnou Liou Sia, další nepřehlédnutelnou postavou disidentského hnutí.
Po propuštění nepřestal Liou poukazovat na zakázaná témata. Kritizoval třeba čínskou vládu za politiku vůči Tibetu v době, kdy touto čínskou autonomní oblastí zmítaly protičínské nepokoje. Vysloužil si tím pozornost západních médií a organizací, které se zabývají lidskými právy. Dosud nejvýznamnějším Liouovým počinem je sepsání Charty 08, v němž se několik set čínských osobností navrhlo 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně.
Loni v lednu vyjádřilo podporu čínskému disidentovi více než padesát signatářů a příznivců Charty 77, letos v únoru jej pak čeští zákonodárci nominovali na Nobelovu cenu za mír. Nezávisle na české iniciativě byl Liou nominován také slovenskými poslanci. Za svou nebojácnost a nastolování palčivých témat obdržel Liou několik cen, včetně české ceny Homo Homini (2009), udělované nadací Člověk v tísni.
Nobelovu cenu za mír získal vězněný čínský disident Liou Siao-po
V Oslu to oznámil ředitel norského Nobelova institutu Geir Lundestad. Čínského básníka a literárního kritika na ocenění navrhovali i Václav Havel a čeští zákonodárci. Čína reaguje výhružkami, cenzurou zpráv i mobilní komunikace.
Čínské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že udělení ceny za mír Liou Siao-poovi "naprosto odporuje principům" tohoto ocenění. Dodalo, že rozhodnutí norského výboru bude mít negativní dopad na vztahy mezi oběma zeměmi.
Čína označila udělení ceny Liouovi za "nepřátelské gesto". Liou je podle ní běžný "kriminálník, který byl odsouzen čínskými soudy za porušení čínského zákona". Disident je v současnosti ve vězení, kam jej soud poslal loni na 11 let za "podvracení státní moci".
"Udělení mírové ceny Liouovi jde naprosto proti zásadám ocenění a zároveň představuje rouhání proti mírové ceně," uvedlo ministerstvo. Cena by podle něho měla propagovat mezinárodní přátelství a odzbrojení.
Podle zpráv zpravodajských serverů BBC a CNN se snaží Čínská vláda dělat vše proti tomu, aby se zpráva o novém laureátovi Nobelovy ceny nedostala do širokého povědomí občanů. Na území Číny tak kupříkladu přerušuje vysílání jejich televizního i internetového zpravodajství. Podle dalších ohlasů jsou rovněž systematicky zadržovány sms zprávy obsahující výrazy "Nobel", "disident" či laureátovo jméno.
Předseda výboru považuje kritiku za normální
Čínské úřady se také snažily redukovat povědomost v Číně o udělení ceny. Například v hotelích, kde se běžně ubytovávají turisté, a na dalších turisty navštěvovaných místech mají televize mezi programy i americkou stanici CNN. Dnes však zůstávala obrazovka černá, a to při vyhlašování ceny i při následných komentářích.
Nobelův výbor upozornil, že Čína je v postavení hospodářské i politické mocnosti, což s sebou nese i rostoucí zodpovědnost. Je normální, že velké mocnosti pak čelí zvýšené kritice, poznamenal předseda výboru Thorbjoern Jagland.
Čínští obhájci občanských práv vyznamenání disidenta uvítali. Jeho manželka Liou Sia řekla, že je rozhodnutím Nobelova výboru nadšena, a naléhavě vyzvala čínskou vládu, aby jejího muže propustila.
Povzbuzení pro demokratické hnutí
"Je to povzbuzení pro demokratické hnutí," řekl aktivista Jao Li-fa. "Mezinárodní společenství ukazuje, že se zajímá o ty, kteří se v Číně spolupodílí na demokratickém hnutí a prosazují lidská práva," dodal.
Další kritik režimu Pao Tchung překvapen nebyl. "Samozřejmě si ji (cenu) zasloužil," řekl. Podle něj to ukazuje, že úsilí čínských občanů o uplatňování svých práv "si získalo pozornost a povzbuzení mezinárodního společenství".
Nově oceněnému už veřejně pogratuloval i dalajlama. "Rád bych využil této příležitosti k opětovné výzvě vládě Číny, aby propustila Liou Siao-poa a další vězně svědomí, kteří byli zavřeni za to, že uplatňovali svou svobodu vyjadřování," vzkázal dalajlama žijící v indickém exilu.
Čína Norsko předem varovala, že udělení ceny Liouovi by mělo důsledky pro vztahy obou zemí. Peking ostře odsoudil i udělení Nobelovy ceny tibetskému duchovnímu vůdci dalajlamovi v roce 1989.
Liou Siao-po je první čínský disident, který Nobelovu cenu za mír dostal.
Disidentské hnutí se v nejlidnatější zemi světa vynořilo poté, co Peking před třemi desetiletími zahájil hospodářské reformy, zatímco politický režim se nezměnil. Agentura AP naznačila, že ocenění disidenta by v Číně mohlo podnítit debatu o případném zahájení demokratických reforem.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/cina-zuri-nobelovu-cenu-za-mir-ziskal-disident-liou-siao-po-po3-/lide.aspx?c=A101008_110727_lide_mev