Faleristika
Faleristika je pomocná věda historická zabývající se popisem a historií řádů a vyznamenání.
Pojem faleristika jako první zavedl cca v roce 1937 československý voják a sběratel řádů Oldřich Pilc. Slovo faleristika je přitom odvozeno ze starořeckého slova phalera [falera], označující kovové ozdoby na přilbách válečníků a jejich koní, převzaté Římany ve tvaru phalerae [faleré] jako označení vojenských vyznamenání. Byly to kruhové medaile (bronzové, stříbrné a zlaté), s vyobrazením boha či bohyně a nošené na hrudi těchto válečníků.
Faleristika je pomocná historická věda, pojednávající o viditelně nošených vyznamenáních, tj. o řádech, medailích a odznacích, které byly uděleny za zásluhy jakéhokoliv druhu. Pojem „vyznamenání“ se však používá i k označení všech dekorací, které nepatří mezi řády, ale jsou také odměnou za zásluhy – to znamená různé válečné, záslužné a pamětní kříže a medaile. Termín dekorace či odznak užíváme v širším smyslu jako označení vlastního předmětu vyznamenání – řádová dekorace, náprsní dekorace a podobně. Jako řád pak označujeme vyznamenání, dělené na třídy či stupně a dle toho i odstupňovaně udělované. I to ale neplatí obecně, neboť původní (tzv. staré či velké) řády mají pouze jednu třídu a naproti tomu známe i vyznamenání o více stupních. Spíše proto platí že řád je hierarchicky vyšší a cennější (i provedením) než vyznamenání a jeho označení je dáno úředním názvem.
Faleristika má poměrně úzký vztah k heraldice jako nauce o znacích. Obě disciplíny mají společné kořeny v době křižáckých válek, kdy se bojující rytíři, skrytí za svou zbraní, zdobili symboly ke svému snazšímu rozlišení. Tyto symboly se staly odznaky tehdejších prvních rytířských řádů.
Faleristika však také převzala heraldickou terminologii při popisování řádů. To se týká například zásady popisu z pohledu nositele řádu a nikoliv z pohledu pozorovatele – čili udáváme pravou a levou stranu obráceně. Také heraldický způsob šrafování, nahrazující barvy se používá i při kresbách vyznamenání. Heraldická zásada zřetelnosti a jednoznačné rozlišitelnosti znaků byla zachována i u starých řádů, u novějších to často neplatí. Záležitostí praktické heraldiky, tj. dodržováním jejich zásad, tvorbou a popisem znaků se kdysi zabývali příslušní královští úředníci – heroldi.