Vyznamenání
Vyznamenání, řád nebo medaile, lidově také metál, je zvláštní forma veřejného ocenění. Obvykle je spojena s právem nosit veřejně znak takového ocenění. Tradice udělování vyznamenání je velmi stará. V minulosti uděloval vyznamenání většinou panovník, dnes uděluje vyznamenání prezident republiky. Pokud vyznamenání uděluje stát, jedná se o státní vyznamenání.
Již ve Starověkém Římě existovaly velké připínací medaile - faléry. Ve středověku se začaly udělovat rytířské řády.
Vyznamenání jsou udělována vojákům za statečnost v boji i civilistům. Řády mají obvykle několik stupňů. Některé řády jsou pouze propůjčovány a po smrti vyznamenaného je nutné je vrátit.
Faleristické názvosloví používáme k popisu jednotlivých konkrétních exemplářů vyznamenání.
Řádový odznak – základní symbol, který se opakuje na všech řádových třídách a je pro příslušný řád charakteristický.
Řádový řetěz – kolana – nejvyšší, součást I. třídy řádu, určená pro hlavy státu. Skládá se z charakteristických článků a je na něm zavěšen řádový odznak I. třídy, nazývaný klenot. Jinak se zavěšuje na velkostuhu.
Medailon – samostatný nebo středová součást kříže, hvězdy, hvězdice. Skládá se z terče a mezikruží. V terči bývá u řádů vlastní řádový odznak, v mezikruží řádové heslo, často latinské. Kruhové umístění textu v mezikruží (ale i na medaili) nazýváme opisem, vodorovně psané texty pak nazýváme nápisy. Medailon je někdy doplněn okružím, což je kovový prstenec z krátkých paprsků, který však nelze nazvat věncem tvořeným ze stylizovaných listů, květů či ratolesti.
Kříže – mají ramena a rozlišujeme je typově (např. latinský, řecký, liliový, ondřejský, maltézský, tlapatý, hákový atd.) Ramena křížů mohou mít hroty (ostré, zakulacené, s kuličkou, rozeklané atd.) Mezi rameny mohou být paprsky lilie, lvi, orli. Na střed kříže může být položen medailon (viz výše). Kříž může být podložen věncem.
Hvězda – zásadně se nenosí na stuze, ale je pomocí příchytek, jehlicí či šroubovou maticí upevněna na prsou nositele. Většinou je součástí vyšších tříd řádů. Rozlišujeme u nich počet cípů, za hrot považujeme jen vlastní špičku cípu. Je-li cíp hvězdy tvořen svazkem paprsků, nazýváme jí paprskovou hvězdou. Paprsky se dělí na ploché, perlené, briliantizující, plamenné, rozeklané, šípové apod. Paprsky, které oddělují cípy nazýváme mezipaprsky. Tzv. křížové hvězdy mají za základ řádový odznak v podobě kříže doplněný paprsky.
Hvězdice – Nosí se zásadně na stuze. Mohou být buď několikadílné nebo několikacípé (např. pětidílná, osmicípá). Díly jsou dvouhroté nebo tříhroté a většinou se navzájem na středovém hrotu nedotýkají. Cípy mají vždy jeden hrot.
Při popisu povrchu vyznamenání, která jsou vyrobena z kovu a smaltovaná či barvená, se užívá následujících charakteristik:
Lemování – plošné, vnitřní
Rámování – plošné, vždy vnější, souvislá kovová konstrukce.
Fasetování – převýšené rámování kovem, vnější
Vroubení – převýšené vroubkované rámování kovem (popisuje se vždy zevnitř k okraji vyznamenání)