Naše projekty
1. Budování zdravotnických zařízení
Zdravotní péče je právem každého člověka
Již v roce 1979 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO), že každý člověk má právo na adekvátní zdravotní péči. Realita je však jiná – většina lidí dosud nemá k základní zdravotní péči vůbec přístup. Lékaři bez hranic proti tomuto stavu neustále bojují a snaží se zajišťovat zdravotní péči pro všechny lidi v nouzi. Většina projektů Lékařů bez hranic má proto dlouhodobější charakter a přetrvává více let. Lékaři bez hranic školí místní personál, aby byl později schopný samostatně v práci pokračovat a zajistit tak úspěšné pokračování projektu.
Před otevřením každého projektu je nejprve důkladně prověřena situace v příslušné krizové oblasti týmem zkušených pracovníků, kteří zjistí, co postižené obyvatelstvo potřebuje a zhodnotí bezpečnostní rizika a technické problémy, které by se mohly vyskytnout. Teprve na základě těchto údajů je učiněn závěr, zda je humanitární akce skutečně nutná a zda může být smysluplně realizována.
2. Zdravotní péče o uprchlíky
Poskytnutí zdravotní péče uprchlíkům i vysídlenému obyvatelstvu
V uprchlických táborech často žijí tisíce lidí v katastrofálních podmínkách. Lékaři bez hranic – často i ve spolupráci s jinými organizacemi – zajišťují výstavbu zdravotnické inftrastruktury, poskytují zdravotní péči a snaží se zabránit vypuknutí epidemií. Kromě toho zajišťují stavbu latrín a dodávky pitné vody.
Většina uprchlíků jsou lidé vysídlení ve své vlastní zemi. Předpisy na jejich ochranu v tomto případě ale neplatí. Lékaři bez hranic však při své práci mezi uprchlíky a vysídleným obyvatelstvem žádné rozdíly nedělají.
3. Nouzová zdravotnická pomoc v případě přírodních katastrof
Od základní péče k dlouhodobé pomoci
Po přírodních katastrofách potřebují ti, kteří přežili, kromě ošetření zranění také co nejrychleji střechu nad hlavou, ochranu proti nepříznivým podmínkám, pitnou vodu a potraviny. Pracovníci organizace Lékaři bez hranic přilétají do krizových oblastí s humanitární pomocí hned v prvních dnech po katastrofě a pomáhají zajistit postiženým základní potřeby. Kromě toho provádí očkování místních lidí a kontrolují situaci s cílem zabránit vypuknutí epidemií.
Po odeznění přírodní katastrofy Lékaři bez hranic zůstávají na místě, budují zdravotnická centra, pomáhají při čištění studen a očkují děti.
4. Rozsáhlé očkovací kampaně proti epidemiím
Akce místo reakce
Obávaná meningitida (zánět mozkových blan) se šíří rychle. S každým zakašláním se bakterie roznáší dál a epidemie se šíří tím rychleji, čím vyšší je počet lidí žijící v jedné chatrči. Ke spuštění očkovací kampaně proto stačí několik málo případů a postupně musí být očkováni všichni z blízkého okolí. Očkovací programy se kromě meningitidy zaměřují i na spalničky a žlutou zimnici. Spalničky probíhají v Evropě většinou bezproblémově, ale pro oslabené a podvyživené děti z rozvojových zemí jsou často smrtelné. V uprchlických táborech se proto očkuje preventivně. Očkovací látka musí být udržována v konstantní teplotě, což je při tropických klimatických podmínkách nebo ve velmi chladných oblastech pro logistiky jeden z nejdůležitějších úkolů.
5. Vyživovací centra v oblastech postižených hladomorem
Zásobování potravinami a poskytování zdravotní péče
Hladomor je jen zřídka způsoben přírodní katastrofou. Sucho, záplavy a jiné přírodní katastrofy sice způsobují nedostatek potravin, hlavní příčinou jsou však spíše katastrofy způsobené lidmi: války, nucené přesídlování skupin obyvatelstva nebo znemožnění zemědělských aktivit na zaminovaných polích. V důsledku nedostatku potravin trpí nejvíce děti. Samotná výstavba vyživovacích center pro podvyživené děti však problém hladomoru nevyřeší – musí být zjištěny jeho příčiny. Nemají totiž za následek pouze hladomor, mohou také bránit dalším zásahům humanitárních organizací (např. v případě občanské války může být vyhladovění obyvatel používáno jako válečná strategie). Lékaři bez hranic tedy neposkytují pouze zdravotní péči, jednají také s odpovědnými představiteli a zasazují se o to, aby měli zabezpečený přístup k postiženému obyvatelstvu.
6. Zdravotní péče ve válečných oblastech
Od chirurgických zásahů k psychologickým programům
Ve válečných oblastech jde v první řadě o poskytnutí chirurgické péče zraněným. Lékaři bez hranic přiváží do těchto oblastí léky a zdravotnický materiál a usilují o to, aby místní nemocnice zůstaly v provozu. Války lidem samozřejmě způsobují i těžká psychická traumata, proto jim organizace poskytuje specializovanou pomoc ve svých psychosociálních programech.