Wej Ťing-šeng (čínsky: 魏京生, pchin-jin: Wèi Jīngshēng) (20. května 1950, Peking ) je čínský exilový politik. Jeho rodina pochází z provincie An-chuej.
Na Zdi demokracie umístil 5. prosince 1978 esej s názvem Pátá modernizace, v němž požadoval, aby ekonomické reformy známé jako Čtyři modernizace doprovázela také reforma politického systému a vznik pluralitní demokracie. 29. březen 1979, kdy byl zatčen, je považován za konec krátkého emancipačního hnutí nazývaného Pekingské jaro.
V říjnu 1978 byl za prozrazení státního tajemství a šíření kontrarevoluční propagandy odsouzen na 15 let do vězení. Krátce před vypršením trestu v září 1993 byl v souvislosti se snahou čínské vlády konat v Pekingu Olympijské hry propuštěn. Následující jaro byl znovu zatčen a odsouzen za kontrarevoluční činnost k dalším 14 letům vězení. Protesty mezinárodní veřejnosti a intervence politiků napomohly, že jej úřady ČLR po dvou letech propustily a vyhostily. Žije v USA, je předsedou Wei Jingsheng Foundation. V roce 1996 se stal držitelem Sacharovovy ceny, několikrát byl navržen na Nobelovu cenu míru.