Setkání zástupců světových náboženství
Žijeme ve světě procházejícím radikální sociokulturní proměnou, kterou nazýváme globalizace. Typickým projevem globalizace je prorůstání a propojení různých národů, ras, kultur a náboženství, včetně těch, které dosud žily relativně odděleně. Toto srůstání pochopitelně není a nebude idylické, může vyústit v řadu konfliktů - dokonce i planetárního rozsahu.
V tomto novém civilizačním kontextu plní náboženství nové a velmi důležité sociální role. V procesu globalizace totiž řada velkých sociálních celků cítí obavu ze ztráty své identity a právě náboženství se mnohdy stává hlavním výrazem této identity a nástrojem zápasu za její uchování. Jsme mnohdy svědky toho, že pocity frustrace a křivdy, které v devatenáctém a dvacátém století nalezly výraz v jazyce národnostní, rasové a třídní nenávisti, nyní nacházejí výraz v jazyce náboženské nenávisti.
Zatímco v době modernizace a sekularizace se Západu zdálo, že celý svět bude následovat jeho model ústupu náboženství z veřejného prostoru, jsme v naší době celosvětově svědky radikálního nástupu náboženství do politiky. Na zneužívání náboženských idejí a symbolů k podněcování skupinové nenávisti reagují snahy mnoha osobností i skupin, kteří inspirováni svými náboženskými tradicemi se snaží o přátelský dialog příslušníků různých náboženství a kultur. Skutečnost, že náboženství se mohou stát třaskavinami v mezinárodních konfliktech nebo mosty při překonávání „globálních propastí“ je snad dostatečný důvod, proč můžeme vidět v mezináboženském dialogu jeden z nejdůležitějších úkolů naší doby…
Účastníci kulatého stolu se věnovali následujícím otázkám:
Je žádoucí a možné striktně oddělovat náboženství a politiku, jak se o to snaží liberalismus a sekularismus v posledních stoletích na Západě?
Musí spojení náboženství a politiky nutně vést k neblahým koncům, nebo se otvírají i možnosti plodné spolupráce?
Co je možné udělat proto, aby mezináboženský dialog se nestal salónní záležitostí určitých úzkých vrstev, nýbrž aby skutečně ovlivňoval tvářnost našeho světa?
Na jaké úrovni a v jakých oblastech by měl tento dialog dnes především probíhat?
Jaké zábrany mu stojí v cestě a jak je možné je překonat?
Letošní diskusní setkání navazuje na diskusi „Role a odpovědnost náboženství v dnešním světě“ (3. července 2002) a Multireligiózní shromáždění ve Svatovítské katedrále v letech 1997 – 2001.