V letech po sametové revoluci se v České republice objevili lidé, kteří měli nebo získali majetek a měli zároveň zájem na rozvoji občanské společnosti u nás a chtěli podpořit veřejně prospěšné aktivity.

V letech mezi 1990 - 2000 se totiž klíčoví čeští mecenáši rekrutovali zejména z řad restituentů a jednalo se o lidi, kteří buď měli zahraniční exulantskou zkušenost, kterou se ve své mecenášské roli snažili zúročit v českých podmínkách a nebo se jednalo o lidi, kteří českým neziskovkám věnovali svůj znovu získaný majetek. Až na některé výjimky tento svůj majetek věnovali zejména v souladu s posláním vybraných charitativních organizací a bez jeho dalšího zvláštního určení.

O slovo se dnes hlásí zejména lidé, úspěšní podnikatelé, kteří jsou nějakými historickými kontexty spíše nepoznamenáni. Jedná se o bohaté lidi, kteří svojí prací získali významný majetek a v momentě, kdy zjistili, že vlastní o hodně více peněz, než které potřebují pro zajištění vlastních potřeb, chtějí se nějak zapsat v oblasti společenských aktivit.

Dnešní český mecenáš je zhruba pětatřicátník až čtyřicátník, který vybudoval úspěšnou a udržitelnou firmu, a dívá se kolem sebe a zajímá ho, jak by mohl pomoci společnosti, ve které žije. Zajímá se o společnost, ve které žije a podniká, chce vylepšit podmínky pro růst a rozvoj v ní a zejména klade důraz na úroveň vzdělanosti českých lidí.